Upozornění: tento článek není vtipný. Doporučuji Vám vybít si svou denní dávku vtipnosti na jiných článcích na tomto blogu.
A nyní několik zábavných faktů o Vaší zcela jistě oblíbené písničce:
Žalm 46 obsahuje celkem 5 nástrojů: bicí, klavír, baskytara, string sekce a elektrická kytara. Jen kytara je živý nástroj, zbytek je elektronický.
Elektrická kytara, kterou v této písničce slyšíte, je ve skutečnosti nylonová akustická kytara (španělka) nahraná přes mikrofón a na výslednou nahrávku jsou potom aplikovány kytarové efekty. To jsem vás dostal, co?!
Psaní textu bylo hotovo během jednoho dne a probíhalo přes Skype: střídali jsme se s Viktorem po verši. Po napsání původní verze byl v průběhu času několikrát změněn, zejména refrén a přidáno několik slok kvůli struktuře písně. V době psaní textu jsme ještě neměli jméno a tvoje mama.cz vůbec neexistovala. Návrhů jmen bylo několik, naštěstí jsme se nakonec rozhodli pro Tvoji mamu.
Text jsme začali psát 2. června. K samotné realizaci písně pak došlo až 2. listopadu. Což je trošku zarážející, vzhledem k tomu, že skládání a nahrávání samotné písně trvalo asi 3 hodiny v kuse od 8:40 ráno. Před touto finální verzí jsem asi před měsícem vytvořil jeden hudební podklad, který jsem zavrhl po zjištění, že jsem zkopíroval melodii Mámy od Electrïck Manna. (Zvláštní náhoda, že?)
„Žalm 46″ samozřejmě naráží na Žalmy 46 z Bible, ze které jsou vzaty první dva verše. Proč jsme začali zrovna tímhle už si nepamatuju, ale zcela určitě to mělo nějaký hluboký význam, ostatně jako celý zbytek textu. Že ano?!
V textu Viktor udělal minimálně dvě hrubky: vzíval a vijí. (Že, Viktore?)
Rapovat měl i Viktor, jenže nemá žádný normální mikrofón, lamák. Snad se mi někdy podaří donutit Viktora říct alespoň „Ale tvoje mama potřebuje ještě jednu sloku“…
Text
Pronárody hlučí,
království se hroutí.
Hnulo mi to žlučí,
jdu nasbírat proutí.
Já posílám svůj křik,
já vysílám svůj hlas
Mám jednoduchý trik,
jen uvázat to včas.
Ale něco mi tu nesedí,
dostávám divný pohled.
Syn přes zuby procedí,
že nesnáší můj dohled.
Já podívám se na něj,
pak pozoruju oblohu.
Jen otroci se klaněj,
já nesnáším tu námahu.
Buď svůj,
buď sám,
bojuj za svou zem,
Jásal velký král,
Vzýval velký sen.
Jenom tam nestůj,
jako Karel Šolc.
Tvoje mama smrdí,
a moje smrdí taky.
Smrdí tady všichni,
ale nejvíc smrdíš ty.
Ale co sem to jen chtěl…
jo vlastně!
Šel jsem radši pryč
vidím to už jasně
Pak procházím se kolem,
a další věž se kácí.
Země chcípá morem,
žirafy se vrací.
A kdybys náhodou nevěděl
Co to sou žirafy
To sou takové zvířata
S dlouhým krkem
Buď svůj,
buď sám,
bojuj za svou zem,
Jásal velký král,
Vzýval velký sen.
Jenom tam nestůj,
jako Karel Šolc.
Žirafy už táhnou,
Kulky vzduchem sviští,
Na tu dobu dávnou,
Vzpomínaj si svišti.
Tráva byla černá
jako nebe v noci,
Tráva byla dobrá,
říkali proroci.
Oheň vzal vše,
ani tys mu nebyl dobrý.
Je poslední mše
háv nám vlaje modrý
Buď svůj,
buď sám,
bojuj za svou zem,
Jásal velký král,
Vzýval velký sen.
Jenom tam nestůj,
jako Karel Šolc.
Žirafy jsou doma,
hrozným hněvem běsní.
Kde že je ten král,
co oběti mu nesli?
Král však prchl, nemá zbraň,
lid se strachem svíjí.
Syn jej vyhnal, volí daň,
v pekle vlci vyjí.
Lid se k zemi sklání,
pod tlapami duní les,
Lišky, vlci běží plání,
na poslední ples.
Země mrtvá, lid je mrtvý,
nemyslící dav,
Průsečíky, lodě kotví.
Černý vlaje háv.
Buď svůj,
buď sám,
bojuj za svou zem,
Jásal velký král,
Vzýval velký sen.
Jenom tam nestůj,
jako Karel Šolc.
V tichu zvony bijí,
hoří pustá zem,
Syn sám hrůzou bílý,
leží vlky proboden.
Buď svůj,
buď sám,
bojuj za svou zem,
Jásal velký král,
Vzýval velký sen.
Jenom tam nestůj,
jako Karel Šolc.
